–Zapomenuté osobní vozy–

Dnešní pokračování mého „seriálu“ Zapomenuté osobní vozy bude poslední s odkazem na velkou prezentaci rekonstruovaných vozů ČSD dne 10. 6. 1992 v Praze hl. n. (viz předchozí díly). Dnes se budu věnovat dalšímu a nejzáhadnějšímu vozu z celkem 5 osobních vozů zde prezentovaných. Bude to dnes již neexistující vůz tehdejší řady Apeer 50 54 19-30 000-7. V roce 1992 proběhla u vozu původní řady B 50 54 20-10 864, vyrobeného v roce 1970 v maďarské vagonce Gép és Vagongyár Györ, zásadní rekonstrukce interiéru. Vůz byl prezentován zároveň s vozy z projektu modernizací 1992, jednalo se tehdy o vozy Btee 02-38 001 (nyní Btee 21-39 001-0 ZSSK), Bymee 22-44 216 (nyní Bdmpee²⁵³ 22-44 216), Beer 20-78 001 (nyní Bee²⁷² 20-38 001), Beer 20-78 101 (nyní Bee²⁷³ 20-38 101) a právě Apeer 19-30 000 (později u ZSSK, z provozu vyřazen někdy v 90. letech). Vůz prošel přeznačením jen jednou a to v roce 1993 s přidělením slovenské správě železnic ŽSR na kód země registrace 56. Pořadové číslo vozu zůstalo po modernizaci celou dobu stejné. Vůz je opředen mnoha mýty a tajemstvími. K tomuto vozu existuje strašně málo dostupného materiálu a tak jeho jepičí život mapuji dle zdrojů, publikací, diskusí a vlastního pozorování. Jednalo se o čtyřnápravový vůz 1. vozové třídy rekonstruovaný v ŽOS Vrútky na Slovensku jako velkoprostorový s moderně pojatým interiérem, motivovaným leteckým uspořádáním sedadel. Zdroje hovoří, že byla použita stejná sedadla jako v letadlech Iljušin IL-62, v té době vyráběných Sovětským svazem, a dobové fotografie tomu odpovídají. Ve voze byly instalovány na polospouštěcí okna klasické bytové okenní žaluzie, žárovkové lampičky nad okny a údajně i 3 televizory s videopřehrávači v kovových konzolách u stropu. Obsaditelnost tohoto vozu byla po úpravě interiéru pravděpodobně 54 míst k sezení se sedadly v uspořádání 2+1 za sebou, kdy směr otočení sedadla se měnil v každé třetině vozu, které byly odděleny zaoblenou příčkou, ve které byly zavazadlové police. Do vozu bylo instalováno CZE, centrální zavírání dveří, přetěsněná okna. K úpravě WC nemám dostupné žádné informace. Podle některých popisů byla střední ulička netradičně tvarovaná, čemuž ale neodpovídá fotografie vozu vyobrazená v publikaci Osobní vozy ČSD II. 1939-1992 (Mahel, Losos, Lutrýn, Malkovský 2019). Vůz byl nalakován do modrobílého laku s červeným pruhem na podélníku a žlutým pruhem nad okny. Zde popisovaný vůz Apeer 50 54 19-30 000-7 existoval velmi krátce a byl již někdy v 90. letech vyřazen pro zlý technický stav a špatné řemeslné zpracování interiéru. Lze předpokládat jeho vyřazení kolem roku 1995 s dodávkou série podobných vozů (viz dále), avšak jeho osud byl po výstavě v Praze už prakticky neznámý a existují jen strohé informace o jeho provozu na Slovensku.

Na motivy vozu 19-30 000 vznikla už pro potřeby ŽSR malá série 5 vozů v ŽOS Vrútky v letech 1994 a 1995 s označením Apee 50 56 19-38 001-005. Zde došlo k několika změnám oproti vozu 000. Okna jsou otevíratelná polospouštěcí s determální fólií na sklech. 2 x WC na představcích vozu jsou gravitační. Přechodové dveře jsou již vybaveny automatickým systémem zavírání/otevírání. Vstupní dveře jsou otočně skládací, nově vyrobené, s centrálním zavíráním a blokováním za jízdy. Nejvyšší  povolená rychlost je 140 km/h a vozům byly upraveny podvozky Görlitz V na kotoučovou brzdu. Další jeden vůz byl modernizován v roce 1996 opět v ŽOS Vrútky z původního lehátkového vozu Bc 51 56 59-80 043. Ten byl shodný s vozy předešlé série v intervalu 19-38 001-005, avšak byla do něj dosazena klimatizace, pevná okna a modernější zařízení CZE. Tento vůz byl označen Apeer 61 56 19-30 001-0, tedy v intervalu pokračuje v řadě za „prototypovým“ vozem 19-30 000. Zde popisované vozy Apeer i Apee byly po dlouhá léta nasazovány na rychlíky v trase Bratislava – Žilina – Košice společně s vozy řady Amee. Zde vydržely až do příchodu nově modernizovaných vozů Apeer 19-70 od roku 1997, kdy byly vozy Apee 19-38 001-005 staženy do depa v Košicích a přeznačeny na řadu Bpee 29-38 s ponecháním původních pořadových čísel a bez dalších úprav. Takto vozy vydržely v provozu na regionálních výkonech zhruba do roku 2009, kdy byly odstaveny a určeny k likvidaci. Poslední vyrobený klimatizovaný vůz Apeer 19-30 001 pak vydržel v provozu přibližně do roku 2018. Po stažení z elitních rychlíků přešel do depa Zvolen, kde se na místních rychlíkových i osobních výkonech objevoval obvykle jako náhrada za vozy jiných řad zhruba do roku 2016, kdy byl převelen do košického depa. Zde byl určen na přeshraniční osobní vlaky z Čierné nad Tisou do ukrajinského Čopu jako vůz 2. třídy bez přeznačení řady. Zde nahradil poslední kusy vozů řady Bh s laminátovými sedáky z Tatranských Električek, o kterých si povíme v některém z dalších dílů. Vůz Apeer 19-30 001 byl z provozu vyřazen na konci roku 2018 a tím se se kapitola těchto zajímavých vozů uzavírá. Popis řady i vozu (zde), fotografie interiéru posledního vozu 19-30 001 s mnoha detaily si můžete prohlédnout zde.