Vozy motorové jsou osobní vozy, které vyvíjejí svou vlastní tažnou sílu, a ještě si k tomu na svou palubu do oddílu přiberou cestující. Jakmile se začaly na našich kolejích objevovat bylo nasnadě, že se brzy dočkáme i tažených vozů přímo určených svými výrobními specifiky k těmto vozům motorovým – tedy VOZŮ PŘÍPOJNÝCH.. Motorové vozy zpravidla totiž dokáží vyrobit dosti tažné síly, aby byly schopny s sebou přibrat nějaký ten lehčí vůz, či vozy. Kategorie vozů přípojných je velmi bohatá, jak co se týče historie, tak i co do počtu různých druhů a řad. U motorových vozů vyrobených v minulém století se dá říci, že až na vyjímky má každý druh motorového vozu k sobě svého velmi podobného pomocníka v podobě přípojného vozu podobné konstrukce, vzhledu z hlediska koncepčních a výrobních specifik a vlastností. Jak je zmíněno výše, „přívěšáky“ byly a jsou dělány na míru vozům motorovým, a tak např. slavné vozy řady Btax (původně Blm, 010) jsou prakticky totožné jako vůz motorový 810, ke kterému jsou určeny. Tak jako všechny naše vozy i tato kategorie vozů, prošla velkým počtem přeznačení a přeznačení a stejně tak se jich dotýkají i různé modernizace a úpravy. To vede k dalšímu přeřazování do nových řad. Vozy jsou určeny na příklad pro cestující s prostorem pro kola a kočárky, vozy pouze pro přepravu kol byly u přípojných vozů jen krátkou epizodou, nebo vozy, které měly vyhrazenou část pro poštovní přepravu jsou už také minulostí. Ale ať už u nich najdeme spousty rozdílů a různých účelů k použití, jedno mají všechny vozy přípojné společné. To je skutečnost, že byly v drtivé většine vyrobeny československým průmyslem, většinou Vagónce Studénka v Moravskoslezském kraji.
Jak do toho všeho patří vozy vložené? Odpověď je jednoduchá, ale musíme se na ni podívat ze dvou hledisek. Buď jde o vozy, které jsou rozpojitelné (klasické spřáhlo pomocí šroubovky), ale jsou řazeny do pevných stabilních souprav, kterým se říká ucelené jednotky (motorové i elektrické). Znamená to, že se souprava z hlediska provozu pravidelně nerozvěšuje, je v provozu ucelená. Dobrým příkladem může být motorová trojdílná jednotka Regionova 814.2. Ta se skládá ze dvou motorových vozů 814 a jednoho vloženého vozu 014. Druhé hledisko je, že vložené vozy mohou být spřaženy takovým způsobem, který nedovoluje běžné rozvěšování souprav či přivěšování na ně. Jde o ucelené jednotky např. řady 471 (Cityelefant) nebo 680 (Pendolino). Jak je z textu vidno, vozy přípojné a vložené tvoří rozsáhlou kategorii, ze které mohou vznikat zajímavé aspekty drážního provozu. Následující charakteristiky řad zahrnují veškerý současný provoz tohoto druhu vozů, přičemž vozy vložené nejsou vedeny v kartotéce osobních vozů jako samostatné vagony, ale jsou vedeny pod číselným označením jako vozy motorové.
současné řady vozů přípojných a vložených (provozní):
• Btu 590 (ex Balm/ú; 005) •
• Btax780 (ex 010) • Btax781 (ex 011) • BDtax782 (ex 012) • BDtax 783 (ex 016) • Bdtax 785 (ex 015) • 95 54 5 014 (Regionova) •
• Btx 763 (ex 021) • Bdtx 766 (ex 023) •
• Btn 752 (ex 042) • Btn 753 (ex 043) • Bmx 765 (ex 050) •
• Bdt 754 (ex 056) • Bdtn 756 (ex 054.3) • Bdtn 757 (ex 054.2) •
• 93 54 6 081/082/084 („Pendolino“) •
• 94 54 1 051/052 (jednotka 451 a 452) • 94 54 1 060/063 (jednotka 460 a 560) •
• 94 54 1 071 („CityElefant“) • 94 54 1 064 („InterPanter“) •
původní a zaniklé řady vozů přípojných a vložených (neprovozní):
Balm – Vagónka Studénka 1958-69 • BFalm – Vagónka Studénka 1961 • Aalm – Vagónka Studénka 1962 • Balm – Vagónka Studénka 1962-68 • Aam – Vagónka Studénka 1969 • Bam – Vagónka Studénka 1969 • Blm – Vagónka Studénka 1973-83 • BRam – Vagónka Studénka 1969 • Baim – Vagónka Studénka 1969-70 • 94 54 1 070 (jednotka 470) • N 488 – Vagónka Studénka 1966-1978 • Btn 755 – (původní řada Baim) • BDdtx 764 (ex 022, upravená řada BFlm) • BRn 790 (ex 055) • Ddax 784 (ex 013) • Bn 751 (ex 053.2, přeznačená pův. řada Bam) • Btx 761 (ex 020 přeznačená pův. řada Balm 1958-69) •
