vozy přípojné a vložené

nastoupil.com

Vozy motorové jsou osobní vozy, které vyvíjejí svou vlastní tažnou sílu, a ještě si k tomu na svou palubu do oddílu přiberou cestující. Jakmile se začaly na našich kolejích objevovat bylo nasnadě, že se brzy dočkáme i tažených vozů přímo určených svými výrobními specifiky k těmto vozům motorovým – tedy VOZŮ PŘÍPOJNÝCH.. Motorové vozy zpravidla totiž dokáží vyrobit dosti tažné síly, aby byly schopny s sebou přibrat  nějaký ten lehčí vůz, či vozy. Kategorie vozů přípojných je velmi bohatá, jak co se týče historie, tak i co do počtu různých druhů a řad. U motorových vozů vyrobených v minulém století se dá říci, že až na vyjímky má každý druh motorového vozu k sobě svého velmi podobného pomocníka v podobě přípojného vozu podobné konstrukce, vzhledu z hlediska koncepčních a výrobních specifik a vlastností. Jak je zmíněno výše, „přívěšáky“ byly a jsou dělány na míru vozům motorovým, a tak např. slavné vozy řady Btax (původně Blm, 010) jsou prakticky totožné jako vůz motorový 810, ke kterému jsou určeny. Tak jako všechny naše vozy i tato kategorie vozů, prošla velkým počtem přeznačení a přeznačení a stejně tak se jich dotýkají i různé modernizace a úpravy. To vede k dalšímu přeřazování do nových řad. Vozy jsou určeny na příklad pro cestující s prostorem pro kola a kočárky, vozy pouze pro přepravu kol byly u přípojných vozů jen krátkou epizodou, nebo vozy, které měly vyhrazenou část pro poštovní přepravu jsou už také minulostí. Ale ať už u nich najdeme spousty rozdílů a různých účelů k použití, jedno mají všechny vozy přípojné společné. To je skutečnost, že byly v drtivé většine vyrobeny československým průmyslem, většinou Vagónce Studénka v Moravskoslezském kraji.

Jak do toho všeho patří vozy vložené? Odpověď je jednoduchá, ale musíme se na ni podívat ze dvou hledisek. Buď jde o vozy, které jsou rozpojitelné (klasické spřáhlo pomocí šroubovky), ale jsou řazeny do pevných stabilních souprav, kterým se říká ucelené jednotky (motorové i elektrické). Znamená to, že se souprava z hlediska provozu pravidelně nerozvěšuje, je v provozu ucelená. Dobrým příkladem může být motorová trojdílná jednotka Regionova 814.2. Ta se skládá ze dvou motorových vozů 814 a jednoho vloženého vozu 014. Druhé hledisko je, že vložené vozy mohou být spřaženy takovým způsobem, který nedovoluje běžné rozvěšování souprav či přivěšování na ně. Jde o ucelené jednotky např. řady 471 (Cityelefant) nebo 680 (Pendolino). Jak je z textu vidno, vozy přípojné a vložené tvoří rozsáhlou kategorii, ze které mohou vznikat zajímavé aspekty drážního provozu. Následující charakteristiky řad zahrnují veškerý současný provoz tohoto druhu vozů, přičemž vozy vložené nejsou vedeny v kartotéce osobních vozů jako samostatné vagony, ale jsou vedeny pod číselným označením jako vozy motorové.


současné řady vozů přípojných a vložených (provozní): 

  Btu 590 (ex Balm/ú; 005)

Btax780 (ex 010) Btax781 (ex 011) BDtax782 (ex 012) BDtax 783 (ex 016) Bdtax 785 (ex 015) 95 54 5 014 (Regionova)

Btx 763 (ex 021) Bdtx 766 (ex 023)

Btn 752 (ex 042) Btn 753 (ex 043) Bmx 765 (ex 050)

Bdt 754 (ex 056)Bdtn 756 (ex 054.3) Bdtn 757 (ex 054.2)

93 54 6 081/082/084 („Pendolino“)

94 54 1 051/052 (jednotka 451 a 452) 94 54 1 060/063 (jednotka 460 a 560)

94 54 1 071 („CityElefant“) 94 54 1 064 („InterPanter“)


původní a zaniklé řady vozů přípojných a vložených (neprovozní):

Balm – Vagónka Studénka 1958-69 BFalm – Vagónka Studénka 1961 Aalm – Vagónka Studénka 1962 Balm – Vagónka Studénka 1962-68 Aam – Vagónka Studénka 1969 Bam – Vagónka Studénka 1969 Blm – Vagónka Studénka 1973-83  BRam – Vagónka Studénka 1969 Baim – Vagónka Studénka 1969-70 94 54 1 070 (jednotka 470) N 488 – Vagónka Studénka 1966-1978  Btn 755 – (původní řada Baim)  BDdtx 764 (ex 022, upravená řada BFlm) BRn 790 (ex 055) Ddax 784 (ex 013) Bn 751 (ex 053.2, přeznačená pův. řada Bam) Btx 761 (ex 020 přeznačená pův. řada Balm 1958-69)

Bmx 765, 50 54 20-29 137-7 (ex 050), DKV Brno, 01.07.2011, Brno Hl.n., pohled na vůz

Napsat komentář