Vozy lehátkové jsou určeny k delším cestám, zejména pak v noci nebo k vícedenním cestám. Tento druh vozů je, dá se říci trochu slaběji vybaven, orpoti vozům lůžkovým. Rozdíly jsou patrny v počtu míst v jednotlivých oddílech (lůžkové vozy mají menší počet lůžek, v některých oddílech může být i jedno lůžko což představuje nejvyšší možný standart cestování). K samotnému spaní se zbe nepoužívá komfortních lůžek nýbrž lehátek. Sociální zařízení bývá používáno větším počtem cestujících. I samotné interiéry nejsou honosné jak u vozů lůžkových. Navíc spousta lehátkových vozů je konstrukčně vyrobena tak, že se dají oddíly během chvíle přebudovat do běžného kupé určeného k sezení. Což má besezporu své výhody. Pokud cestující absolvují delší cestu, v řádech několik dní, mohou přes den bezproblémů sedět a v noci naopak bezproblémů spát. Vývoj a zařazení lehátkovývh vozů do provozu ČD má velkou historii a je poněkud komplikovaná. Pěkný a profesionální přehled najdete na webu alanbutschek.cz (ZDE). Samostatnou skupinu pak zaujímá nemalý počet lehátkových vozů, které byly a jsou vyčleněny k zájezdům zaměstnanců dráhy. Ty už jsou ovšem prakticky nepoužívány po roce 2000 masivně vyřazovány.
řady vozů lehátkových (provozní): • Bc 833 • Bc 841 • Bc 842 • Bcm 841 • Bcmz 834 • Bc 663 (ČD Cargo) • Bcee 663 (ČD Cargo) • Bcee 841 (ČD Cargo) •
původní a zaniklé řady vozů lehátkových (neprovozní): • Bac (1967-72) • Bac (1975-80) • Bcm (1984) •
