Indetifikace a rozdělení železničních osobních vozů

Databáze železničních vozů

WLABee 824, 52 54 70-40 142-9, DKV Praha, označení, Praha ONJ, 11.10.2012

Všechny železniční osobní vozy, které dopravci používají (nejenom v naší republice), se rozdělují do několika kategorií a nesou určité označení. Toto rozdělení a označování je určováno mezinárodní vyhláškou UIC 438-1. Pojmem železniční osobní vůz rozumějme jakýkoliv vůz, určený pro přepravu cestujících, který není poháněn vlastním zdrojem, ale je tažen jiným hnacím vozidlem. Jsou to především kategorie vozů 1. třídy, nebo 2. třídy. Dále pak dochází k rozdělování řad, podle stavby vozu a jeho technických specifik, tzn. je-li vůz konstruován s postranní chodbou a jednotlivými oddíly, nebo-li kupé pro cestující, dá se toto specifikum vyčíst z označení, které je umístěné na bočnici vozidla. Z tohoto označení se tedy dá poznat jeho konstrukce, určení, druh topení apod. Naše vozy mají různá specifika, různá uspořádání interiéru, různé konstrukce. Jsou oddílové, velkoprostorové, kombinované –  z části je vůz tzv. kupátkový, z části velkoprostorový. Při konstruování vozů se meze prakticky nekladou a toto je jen malý výčet toho, jak vozy jezdící pod hlavičkou ČD, mohou být různorodé. Záleží přitom na původním výrobci a v dnešních dnech i na následné rekonstrukci starších řad vozů, kde samotnou revitalizaci hlídají stále přísnější a přísnější kritéria. Další velkou kategorií o které se můžeme zmínit jsou vozy 2.třídy se služebním oddílem. Ty mívají zpravidla jednu část určenou pro cestující a druhou pro vlakový doprovod a přepravu zásilek různého druhu. Existují i služební vozy, kde není prostor pro přepravu cestujících žádný a vůz je zcela určen pouze pro zásilky, zboží a doprovod vlaku. Pak přicházejí na řadu vozy restaurační, bistro vozy, vozy lehátkové a lůžkové. V neposlední řadě lze najít u ČD vozy patrové, poštovní i salonní, určené pro zvláštní účely. Všechny tyto kategorie by jsme mohli rozdělit základním hlediskem, že jsou to vozy tzv. čtyř-nápravové. Osobní vozy totiž mohou být a jsou i dvou-nápravové. Jsou menší konstrukce, pro méně cestujících a jsou určeny pro regionální přepravu ne kratší vzdálenost. Dvounápravové vozy u ČD rozdělujeme do dvou hlavních celků – vozy motorové a přípojné či vložené. Vozy motorové přitom vyvíjí tažnou sílu a není zvykem je nazývat vozy osobními i když přepravují cestující (navíc nejsou vedeny v kartotéce osobních vozů). A aby to nebylo úplně jednoduché dá se tato kategorie (vozy přípojné a motorové) najít zpětně i u čtyř-nápravových vozů. To si myslím, že by na začátek mohlo stačit :-). Všechny výše popsané kategorie, celky a skupiny, mají svá označení. Ačkoliv se může zdát, že jde o složitou problematiku, není tomu tak a dá se v označování celkem dobře orientovat, ale chce to svůj čas. Výborné stránky rozebírající problematiku označování vozů naleznete např. na webu alanbutschek.cz, konkrétně zde. Tvůrce stránek jde s vysvětlením a detaily doslova až na podlahu (či od podlahy jak chcete) a tudíž lze na jeho stránkách najít odpověď takřka na všechno, co se osobních (a nejenom jich) vozů týká. Dále doporučuji i stránky vagonWeb.cz na kterých se tvůrci zaměřují na železnici zase opět z jiného pohledu.

My jsme svou zálibu zaměřili na fotografování jednotlivých vozů. Záměrem je jednou vytvořit katalog osobních vozů používaných u ČD, ve kterém by se dala najít u každého existujícího vozu nějaká ta fotografie a informace. Základem je celkový pohled na vůz, ale každý vůz může mít pak klidně více fotografií, jako pohled do interieru, na nějaký detail apod. Náš katalog vozů je seřazen dle základního rozdělení (vozy 1. třídy; vozy 2. třídy, atd.) a jednotlivé řady jsou ve svých základních pozicích seřazeny dle abecedního pořádku a dle stáří. V neposlední řadě bych rád podotknul, že se snažím vytvořit ucelený historický přehled vývoje jednotlivých řad a hlavně samotných fyzických vozů, pohybujících se v těchto, ať existujících či zaniklých řadách.

Takže v kostce, označení osobních vozu se skládá z písmenného a číselného označení. Přičemž celé označení by mělo začínat kódem země a přepravce. Takže České dráhy tedy mají na začátku CZ-CD. Z celého označení vozu se dá vyčíst hned několik jeho konstrukčních vlastností, např. jde-li o vůz oddílový či velkoprostorový, jestli je 1. třídy či 2., systém topení, zdroj napájení atd. Písmenné označení se skládá z velkých a malých písmen (např. velké A znamená vůz 1. třídy, velké D vůz slžební). Malá písmena, která pokračují v řadě za sebou ukazují na technická a konstrukční specifika. Vše má jasný řád a pravidla i když výjimky se i zde najdou. Za písmenným označením se objevuje doplňkové číslo v horním indexu (označení KOV), které je tedy velikostně menší než vlastní číselné označení. Je důležité a dokáže rozdělovat písmenně shodné řady osobních vozů na další podkategorie. Po písmenech přicházejí čísla. Číselné označení je dle mezinárodních norem a úmluv vždy dvanáctimístné. V číselném označení je utajeno spousty informací počínaje kódem země a konče technickými detaily.

Takto vypadá jedno z možných označeních vozu:

CZ-CD Bee 273,     50 54 20-38 001-2

Je to vůz druhé třídy s postranní chodbou a jednotlivými oddíly pro cestující. Číslo za písmeny Bee – 273 je doplňkové a je na mých stránkách důležité, jelikož pomáhá rozdělovat jednotlivé řady vozů v mých sekcích. Číslo 50 znamená režim způsobilosti pro mezinárodní, nebo vnitrostátní přepravu. V těchto dvou číslicích naleznete i informace o tom jestli je vůz klimatizovaný či ne nebo např. i jestli lze vozu měnit rozchod podvozků a zároveň např. tlakotěsnost vozové skříně. Číslo 54 je přidělený kód pro Českou Republiku, a toto číslo najdete na všech našich vozech. Čísla (interval) 20-38 ukazují na technické vlastnosti a všeobecné vlastnosti. No a číslo 001 je vlastní pořadové číslo vozu.  To znamená, že jestli je vozů této výše popsané řady např. čtyřicet, bude mít celá ta řada shodné všechny čísla jen ty poslední tři (čtyři) se budou měnit. 001-2, 002-5, 003-1. Poslední číslo za pomlčkou se nazývá kontrolní číslice a vypočítává se podle určitého vzorce ze všech jedenácti čísel, nacházejících se před ní. Je to taková tečka a pomyslná třešnička, na tomto označovacím dortu. Všechny vozy v provozu ČD jsou sdruženy v několika Oblastních centrech údržby (OCÚ) po celém území naší republiky, které se dělí dále na Domovské stanice. Např. OCP střed, dom. stanice Liberec.

V našem katalogu jsou sekce, ve kterých se budou objevovat fotografie a jiné informace, rozděleny nejdříve podle kategorie na vozy 1. třídy, vozy 1. a 2. třídy (kombinované), vozy 2. třídy s postranní chodbou a tak dále. Každá tato sekce má další rozdělení podle písmenného označení a doplňkového čísla dle KOV (předpis ČD SR52/V – Katalog osobních vozů). Písmenné označení v tomto katalogu jde prvoplánovitě po sobě dle abecedního pořádku a dále jsou doplňovány nově vzniklé řady vozů. Další ouško se objeví již s vlastními řadami a intervali. To znamená, že třeba kategorie – vozy 1. třídy má mimo jiné sekci vozu Aee 142 a to má pak svůj, v tomto případě jen jeden, interval a tím je 61 54 19-70. Po kliknutí na tento interval se vám již ukáže počet vozů fyzicky existujících a jejich fotografie. Pokud jsem tedy již nějakou pořídil. Připomínky a postřehy můžete posílat na e-mail adam.fiu@centrum.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..